Všichni stále hovoří o zapojení obyvatel města do jeho chodu, ale jsou to jen slova. Ke skutku daleko. Kdyby totiž opravdu ti, kdo nám vládnou, mysleli svá slova opravdově, začali by u rozpočtu a nechali obyvatele města, aby rozhodovali, kam jeho část přidělit. Co jsou skutečné potřeby města. Říká se tomu odborně participativní rozpočet, není to ale nic jiného, než rozpočet sestavený na základě zkušeností a přání obyvatel těch, kterým má sloužit. Mimochodem ho má už spousta měst a vesnic, jen Liberec nic. Ačkoli o něm mnozí rádi mluví.

Dosud o tom, na co budou finanční prostředky daňových poplatníků ve městě pod Ještědem použity, rozhoduje 39 „vyvolených“, nebo lépe řečeno zvolených jedinců – zastupitelů. Participativní rozpočet umožňuje podílet se na tomto rozhodování nám všem. Společně se musíme shodnout na tom, co bychom chtěli v naší čtvrti či v naší ulici vylepšit, doplnit, opravit. A město, které na takovou participaci přistoupí, vyčlení určitou částku, o kterou pak tato komunita může požádat.

U nás by bylo kupříkladu potřeba několik laviček, protože cesta na nákup do nejbližšího obchůdku je dlouhá a paní Nováková, která už přece jenom špatně chodí, by si během cesty potřebovala sednout a odpočinout. Navíc by si mohla popovídat se sousedkami, protože žije sama a bývá jí smutno. Potřebovali bychom také pár odpadkových košů, aby pan Dostál nemusel věčně sbírat odpadky po různých nepořádnících. Nutně potřebujeme také pár košů na psí exkrementy, pejsků tu je hodně, a pejskařům by to usnadnilo uklízet si po nich. Paní Poláková by byla ráda, kdyby se tady upravil takový travnatý plácek a možná by se mohl doplnit o nějakou parkovou úpravu nebo dokonce sochu. To by bylo moc pěkné. A taky bychom potřebovali opravit chodník, kde už je to opravdu o zlomení nohy. A sousedé za rohem by zas přivítali nějaké opatření, které by tam zpomalilo dopravu. Přece jen tam přebíhají děti ze školy a byli bychom rádi, aby byly v bezpečí.

Zkrátka a dobře. Každou ulici, každou čtvrť trápí něco jiného a řeší jiné problémy, které často nelze zpoza stolu radnice vidět. Politik sem nezabloudí, jak je volební období dlouhé a město má údajně tisíce jiných a hlavně vždy důležitějších starostí k řešení, než jsou ty z naší ulice. Participativní rozpočet by nám dal alespoň šanci, krůček po krůčku, měnit naší čtvrť k lepšímu. Navíc to má další výhodu – nemusí se nic vymýšlet, stačí převzít fungující modely z jiných českých měst. Práce na pár hodin. A zavedeno může být již od rozpočtu na další rok. Ten letošní, ve kterém se opět tak notně plýtvá penězi nás všech, již bohužel neovlivníme.

Jak jste na tom ve vaší ulici Vy? Přidáte se?

Vaše podněty a názory posílejte na martinarosenbergova@seznam.cz. Děkujeme.